Pavel Hubatka (ročník 1973) 

Jeho vojenská dráha začala v roce 1992 u hloubkového průzkumu ve Vimperku. Následovala mise u jednotek UNPROFOR, působení u 4.bri-gády rychlého nasazení v Bechyni, mise SFOR (Bosna), výcvik Zelených baretů ve Fort Braggu (USA). Pro nás je zajímavé absolvování kurzu Rangers ve Fort Benningu (USA). 

Pavle, známe se dlouho a tak vím, že výcvikem v USA se Ti splnil velký sen. Co Tě u Rangerů příjemně a naopak nepříjemně překvapilo?

Příjemně mě překvapil velice přátelský a vstřícný přístup amerických spolužáků, celkově plně profesionální prostředí, týmová práce a hlavně to co jsme se učili bylo založeno na bojových zkušenostech, prostě žádné „pokusy nebo dojmy“ ale to co funguje v opravdové válce. 

Nepříjemně snad to, že mnohé základní taktické postupy které moji američtí kolegové měli už zažité byly velmi odlišné od toho co jsem znal já, takže jsem se musel učit velmi rychle. 

A co zbraně? Třeba Colt M4A1? Mimochodem oblíbená zbraň v airsoftu...

Podle mého názoru a zkušeností je karabina M4 a její modifikace jednoznačně nejlepší útočnou puškou/karabinou současnosti. O kvalitě těchto systémů svědčí hlavně to jak se osvědčily v boji, při použití různými, zdaleka nejen americkými jednot-kami. Mezi americké uživatele karabiny M4 patří: protiteroristická Delta Force, Zelené barety, SEALs, Rangers, Commandos amerického letectva, také větší elitní útvary jako 82. výsadková divize, 101. aeromobilní divize, apod., různé vládní agen-tury jako CIA, FBI, U.S. Secret Service (tajná služ-ba, jejím hlavním úkolem je ochrana amerického presidenta), policejní „šerifské“ jednotky, protidrogová agentura, pohraniční policie, Ministerstvo spravedlnosti, a další. U izraelských vojenských i policejních jednotek vytlačili různé modely M16 a M4 do pozadí domácí Galily a Uzi. Ani neje-litnější britské jednotky SAS (Special Air Service) a SBS (Special Boat Squadron) nepoužívají domácí pušky Enfield SA80 systému bull-pup (se závěrem a zásobníkem umístěným za spouští), ale opět systémy M16 a M4. Tyto systémy jsou také standardní výzbrojí kanadských ozbroje-ných sil, stejně tak holandské armády, letectva, námořnictva i námořní pěchoty. Verze M16 nebo M4 používají také norské speciální jednotky a dánské ozbrojené síly. Když jsem se v roce 1999 setkal s důstojníkem australských SAS tak mi říkal že jsou vyzbrojeni stejně jako ostatní australské ozbrojené síly rakouským Steyrem STG-77 (také bull-pup), ale že si chtějí koupit karabiny M4. V Afganistanu v roce 2001 již australští SAS karabiny M4 měli.

Máš nějakou ,,veselou příhodu” z výcviku Rangers? 

Když prožíváte dvouměsíční „dobrovolné vězení“ s minimem jídla a spánku, tak toho moc veselého nezažijete. Jsou to spíš tragikomické situace, když třeba Váš spolužák chodí kolem perimetru, snaží se velet, ale je v mikrospánku takže mele nesmysly a neví co se s ním děje, apod. Nebo jedna taková pěkná noc, zataženo, takže žádný měsíc, viditelnost míň jak metr před sebe. Četa 50 lidí postupuje v zástupu, noktovizor má jenom jeden vepředu, takže ostatní klopýtají ve směru toho co jde před Vámi, což znamená když Vás vezme větev přes obličej a křoví se před Vámi zavře tak musíte ve směru zvuku do křoví „skočit“, doufat že tam je stezka a nikoliv sráz dolů (horský terén), abyste neztratili kontakt a nerozdělili jednotku. Když zástup na chvíli zastaví uvědomuji si že mám povolenou tkaničku na "jungli". Tak jsem si kleknul, pušku položil vedle nohy a tkaničku obtočil kolem kotníku a bezpečně utáhl. Když jsem se však postavil tak jsem zjistil že se mi padáková šňůra která vedla od kšand mé malé polní k pušce (aby si kandidáti na Rangera zvykali pušku nikde nezapomenout tak ji musí mít neustále přivázanou k tělu) připletla pod tkaničku, takže jsem si hlaveň pušky tou padákovkou přivázal k noze. V tu chvíli se ale začalo postupovat dál, takže jsem musel s puškou podél nohy kulhat až do další zastávky, kde jsem padákovku přeříznul, a doufal že budu moci co nejdřív z batohu vyndat novou, protože za nepřivázanou pušku bych dostal „významné“ mínus. 

Jak se Ti líbil film Černý jestřáb setřelen? 

Naprosto nejlepší film jaký jsem kdy viděl. Pocity při něm lze těžko popsat... 

Setkal jsi se v USA s někým, kdo tam opravdu bojoval? 

V kvalifikačním kursu k Zeleným baretům v roce 1999 jsem měl spolu-žáka, který jako příslušník 10. horské divize „úspěšně doběhl Mogadišskou míli“. Také nám přednášeli veteráni z Vietnamu, Perského zálivu, Nikaragui, a také někteří spolužáci měli bojový seskok z Grenady a Panamy jako příslušníci Ranger jednotek. 

Co říkáš airsoftovým zbraním a klubům - imitujícím opravdové vojenské jednotky? 

Líbí se mi. Znám i kluky kteří slouží v Armádě či Policii a ve svém volnu ještě „válčí“ s airsoftem. 

Co Tě poslední dobou potěšilo a naopak naštvalo? 

Potěšilo mě jak se Česká Republika postavila k naší účasti v případné akci proti nebezpečnému iráckému diktátorovi, že nezrazuje své závazky vůči NATO jako třeba Německo a Francie. Štve mě vzrůstající podpora komunistů, především u mladší generace, která již komunismus nepamatuje a nechápe jaké zlo nám a celému světu Rusové vnutili. 

Pro Tvé případné obdivovatelky (či obdivovatele:-)), jaké je Tvoje oblíbené jídlo? 

:-)) Grilované kuře, hranolky, Pepsi.... 

Děkuji za rozhovor a přeji hodně štěstí v pracovním i osobním živo-tě. 

Také děkuji :-))

Nemyslíš, že ten dotaz na jídlo je trochu ulítlej? Nejsem ňáká celebrita!!!

Ptal se: MTJ

Foto: archiv P. Hubatka

Článek vyšel v časopise AIRSOFT č.1, únor/březen 2003

Powered by Froala Editor