Vynechám historickou stránku ostrého kvéru, protože je asi notoricky známá. Spíš se pozastavím u toho, jak jsem se k téhle zbrani dostal. Může za to Usáma Bin Ládin. Vážně. Když se mi rozbila moje manuální pistole Glock 17, kterou jsem ke svému Remingtonu používal jako záložní, cítil jsem potřebu vlastnit něco, co se natahuje rychleji než pistole, a není to zase tak velké. Prostě nějaké záložní kropidlo, když utíkám ze sniperského postu do vlastních pozic, tak abych mohl sám sobě poskytnou jakousi „krycí palbu“.

Optimální by pro mě byla MP5K - A4 nebo ještě lépe MP5K - A4 PDW. Bohužel to bylo v době, kdy AEG byla pro mě hudbou budoucnosti, takže jsem musel sáhnout po manuálu. V zásadě jsem měl na výběr mezi UZI, Walter MPL a právě Škorpionem. UZI byla příliš velká a Škorpion mě nějak nebral, takže jsem inklinoval k Walteru. Ale po Usámově útocích se to v Praze začalo hemžit policajty a vojáky vyzbrojenými mimo jiné i Škorpióny. Takže bylo vybráno.

Zbraň stojí něco málo přes dva tisíce, asi podle toho, kde ji koupíte. Takže je to cca o 500,- dražší než HOP-UP pistole Marui nebo se to dá vyjádřit jako cena dvou HOP - UP pistolí UHC. Zbraň dostanete v krabi-ci spolu s návodem a čističem hlavně. Plasty jsou z pozdější generace plastů Tokyo Marui, takže vypadají opravdu věrohodně. Teda po delším používání se trošku poškrábou, ale u které zbraně ne. Kovová je jen opěrka a poutka na popruh, zbytek zbraně je plastový. Dřevěná pažba vypadá taky věrohodně. Ale liší se to kus od kusu. Viděl jsem i Škorpíky, co měly pažbu s velmi světlou barvou, blížící se žluté. Na levém boku zbraně je vyraženo výrobní číslo a na zásobníku znak ČZ. „Tokyo Marui“ nebo „made in Japan“ na zbrani nikde nenajdete!

Natahování je jako u ostré zbraně dvěma výstupky na bocích zbraně za hlavní. U AS verze je ale jeden výstupek prodloužen na cca 2 cm, takže je natahování velmi pohodlné, asi jako u MP5. Je to zbraň optimální jak pro praváky, tak pro leváky, protože se prodloužený natahovací výstupek dá přemontovat na pravou stranu. Pokud používáte tuto zbraň jako záložní, tak vám výstupek bude vadit v pouzdře. Proto je výhodné ho zkrátit zhruba na polovinu a pro pohodlnější natahování po vyjmutí z pouzdra vždy trochu povyšroubovat. Ne zase moc, aby se šroub, na kterém je uchycen, neohnul. 

Zásobník pojme 26 kulí a je dvoukomorový. Oproti MP5 se ale nezasekává a je opravdu spolehlivý. Zkrácená a extra prodloužená verze se na rozdíl od ostré verze nevyrábí. Škoda.

Další pěknou věcí je opěrka. Dodává zbrani na „drsnotě“ a je také celá kovová. Nevýhodou je, že se nedá zacvaknout v zadní pozici. Pokud máte Škorpióna jako záložní, asi stejně budete střílet se složenou opěrkou.

Nepříjemnou věcí jsou pro mě mířidla. Asi je to jenom subjektivní, ale dá se s nimi mířit špatně (není vina Marui, ale ČZ). Každopádně po nějakých úpravách (obarvení mušky, prohloubení zářezu v zadním mířidle) se tento defekt redukuje. 

Přepínač režimu střelby funguje zároveň jako pojistka. K samotné střel-bě: Bomba! Škorpion vykazuje razanci srovnatelnou s MP5, dokonce i stejný dostřel a přesnost. Což je na zbraň téhle velikosti vážně démonické. HOP - UP je dimenzován na 0,25 g munici ale kupodivu stejně dobře funguje i s 0,20 g. A zvedání kuliček na konci dráhy letu je mini-mální.

Finální charakteristika: nadprůměrná záložní zbraň, ideální zbraň pro začátečníky, dobré manuální kropidlo. Bytelná a spolehlivá. Ještě se mi nestalo, že by se jakkoliv zasekla, nebo porouchala. Mnohokrát mi při běhu vypadla, několikrát dokonce přistála na kameni, ale nemělo to na její funkci sebemenší vliv.

Poznámka: v dnešní době se již "škorpíky" vyrábí elektrické i plynové. Více informací zde

Text: redakce časopisu AIRSOFT

Foto: Kosák

Článek vyšel v časopise AIRSOFT č.2, duben/květen 2003

Powered by Froala Editor